Mockrát ke mně přicházíte s očekáváním, že už na prvním setkání společně najdeme způsob, jak zvládnout všechny těžké myšlenky, emoce i tlak, které léčba neplodnosti přináší. Že dostanete jasný návod, jak neztratit naději mezi hormony a injekcemi, jak po transferu „nemyslet“ na výsledek, nebo jak necítit smutek po dalším negativním testu. A já tomu opravdu rozumím. Po měsících či letech léčby, po tolika zklamáních a rozhodnutích, která je často nutné dělat rychle a bez prostoru se nadechnout, je touha po okamžité úlevě naprosto lidská.
Jako terapeutka ale obvykle vstupuji do vašeho příběhu až ve chvíli, kdy už za sebou máte dlouhou cestu. Cestu plnou zranění, opakovaných začátků, nadějí a pádů, rozhodnutí dělaných pod tlakem biologických hodin, hormonů i vlastních obav. A během té doby se ve vás přirozeně nahromadilo mnoho vrstev bolesti, které není možné „vyřešit“ během jednoho setkání. Někdy ani během čtyř.
Na začátku proto potřebuji nejprve porozumět tomu, co všechno jste prožili. Co vás unavuje. Co ve vás zůstalo nedořečené. Co se možná nikdy nemohlo říct nahlas. Zajímá mě, jak zvládáte stres, jak se k sobě vztahujete, jak reagujete, když přichází další neúspěch, a co od sebe očekáváte, aby celý proces dával smysl. Stejně důležité je pro mě i to, co vás drží nad vodou, jaká starší zranění se v léčbě znovu otevírají a jaké vztahové či spirituální potřeby zůstávají dlouhodobě bez pozornosti.
A především spolu potřebujeme vytvořit bezpečný vztah. Prostor, kde se o tom všem dá mluvit bez tlaku na výkon, bez snahy „rychle to spravit“. Teprve když vznikne důvěra, je možné dotknout se míst, která bolí nejvíc — smutku po potratu, opakovaně nenaplněné naděje, pocitu selhání, napětí v partnerství, strachu z času nebo prázdného místa, které v životě zanechává nenaplněná touha po dítěti.
Ano, existují techniky na zvládání myšlenek, dechová cvičení, drobné opěrné body. A já vás je ráda naučím. Ale pokud nedáme prostor tomu hlubšímu, nevyslovenému a nezahojenému, pak tyto návody samy o sobě změnu nepřinesou. Mohou na chvíli ulevit, ale neodnesou bolest, která vznikala roky.
Stejně tak není možné stále spěchat do dalšího IVF cyklu jen proto, aby se „neztratil čas“, jak často slýcháte. A není ani možné okamžitě přejít k adopci hned po ukončení léčby. Nelze přeskočit prostor, kde se máte emočně zastavit, dovolit si ztrátu, odtruchlit ji, plakat a znovu se k sobě vrátit. Biologické hodiny sice tlačí na rychlost, ale psychika rychlostí nepracuje.
Možná vás zklamu, ale zázraky na počkání neumím. Co vám ale mohu nabídnout, je bezpečný prostor, kde se vaše příběhy mohou pomalu rozplétat, kde se rány mohou postupně ošetřovat a kde změny nevznikají tlakem, ale porozuměním. Právě proto je provázení u neplodnosti dlouhodobý proces.
Mým cílem není rychlá úleva za cenu toho, že se hlubší bolest později vrátí. Mým cílem je, aby vaše cesta — ať už skončí jakkoli — byla bezpečná, únosná a v souladu s tím, kým jste a co opravdu potřebujete.
Vaše Lenka