Porodnost v České republice v roce 2025

Méně narozených dětí a proměna rodinného zázemí

Česká republika zaznamenala v roce 2025 další výrazný pokles počtu narozených dětí. Současně se v dlouhodobém srovnání zvýšilo zastoupení dětí, jejichž rodiče mají cizí státní občanství nebo se narodili v zahraničí. Tyto změny jsou významné pro plánování zdravotních a psychosociálních služeb. Jejich odborná interpretace však vyžaduje rozlišovat absolutní počty od relativních podílů a nezaměňovat státní občanství za etnickou příslušnost, jazyk nebo kulturní identitu.

Podle Českého statistického úřadu se v roce 2025 živě narodilo 77 636 dětí, zatímco v roce 2024 jich bylo 84 311. Meziročně tak ubylo 6 675 živě narozených, tedy přibližně 7,9 %. Šlo o čtvrtý meziroční pokles v řadě a nejnižší počet od počátku souvislého statistického sledování v roce 1785. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se živě narodilo 112 663 dětí, byl počet narozených nižší přibližně o 31 % (ČSÚ, 2026).

Pokles počtu narozených souvisí jak s proměnou věkového složení žen, tak se snížením intenzity plodnosti. Do věku obvyklého pro zakládání rodiny vstupují populačně slabší ročníky, zatímco početnější generace reprodukční období postupně opouštějí. ČSÚ však upozorňuje, že v posledních letech má zásadní význam právě pokles měr plodnosti. Samotný počet žen v reprodukčním věku proto současný vývoj nevysvětluje.

Úhrnná plodnost se snížila z 1,83 dítěte na ženu v roce 2021 na 1,28 v roce 2025. Tento ukazatel vyjadřuje hypotetický počet dětí, které by žena během života porodila při zachování věkově specifických měr plodnosti sledovaného roku. Nejde tedy o skutečný konečný počet dětí současné generace žen ani o přímý ukazatel biologické schopnosti otěhotnět. Z jeho poklesu nelze samostatně vyvozovat rozsah neplodnosti nebo konkrétní důvody reprodukčního rozhodování.

Průměrný věk žen při narození dítěte dosáhl 30,6 roku, u prvního dítěte 29,2 roku. Z hlediska pořadí narození bylo v roce 2025 evidováno 36 204 prvorozených, 29 852 druhorozených a 11 580 dětí třetího či vyššího pořadí. Nejvýraznější meziroční snížení počtu narozených se týkalo druhých dětí, přibližně o 10 %. Demografická změna se tak vztahuje vedle vstupu do rodičovství také k rozšiřování již existujících rodin (ČSÚ, 2026, s. 40–46).

Děti s rodinnou vazbou do zahraničí

V roce 2025 ČSÚ evidoval 7 249 živě narozených dětí s jiným než českým státním občanstvím. Představovaly 9,3 % všech živě narozených, zatímco v roce 2016 činil jejich podíl 3,3 %. Za sledované období se jejich počet zvýšil z 3 709 téměř na dvojnásobek.

Meziroční srovnání však ukazuje odlišný obraz: oproti roku 2024 počet těchto dětí klesl ze 7 747 na 7 249, tedy o 498 dětí. Jejich podíl přesto mírně vzrostl z 9,2 na 9,3 %, protože celkový počet živě narozených klesal rychleji. Vyšší procentuální zastoupení proto v tomto případě neznamená vyšší počet narozených.

Nejpočetnější skupinu představovaly děti s ukrajinským občanstvím, kterých bylo 4 211. Tvořily 58,1 % živě narozených s cizím občanstvím, nikoli všech narozených dětí v České republice. Následovaly děti se slovenským občanstvím v počtu 804 a vietnamským občanstvím v počtu 636. Výrazný růst zastoupení dětí s ukrajinským občanstvím po roce 2021 ČSÚ spojuje zejména s příchodem žen z Ukrajiny zasažené válkou (ČSÚ, 2026, s. 50–51).

Pro správné porozumění údajům je podstatná metodika jejich vzniku. Občanství dítěte se ve statistickém hlášení přímo nesleduje; ČSÚ je odvozuje od občanství rodičů. Cizí občanství vykazuje u dětí, u nichž ani jeden z rodičů neměl v době narození dítěte české státní občanství. Tato kategorie proto nezahrnuje všechny děti z rodin s mezinárodní nebo migrační zkušeností.

Širší pohled poskytují údaje o rodičích. V roce 2025 se 10 014 živě narozených dětí narodilo matkám s cizím státním občanstvím, což představovalo 12,9 % všech živě narozených. U 9 570 dětí měl cizí občanství otec, tedy u 12,3 %. Tyto počty nelze sčítat, protože stejné dítě může být zahrnuto v obou skupinách.

Ještě vyšší bylo zastoupení dětí, jejichž rodiče se narodili mimo Českou republiku. Matku narozenou v zahraničí mělo 11 059 živě narozených dětí, tedy 14,2 %, a otce narozeného v zahraničí 10 578 dětí, tedy 13,6 %. Země narození přitom zachycuje jinou charakteristiku než občanství: rodič narozený v cizině může být českým občanem. U údajů o otcích je navíc nutné počítat s neúplností evidence; v roce 2025 informace o otci chyběly u přibližně 5,4 tisíce živě narozených (ČSÚ, 2026, s. 51–52).

Význam pro zdravotní a psychosociální péči

Demografická data poskytují podklad pro plánování služeb, sama však neurčují potřeby konkrétní rodiny. Z občanství ani země narození nelze spolehlivě odvodit znalost češtiny, náboženské přesvědčení, délku pobytu v České republice nebo přání týkající se těhotenství, porodu a péče o dítě. Pro praxi z toho vyplývá potřeba individuálně zjišťovat komunikační a podpůrné potřeby a podle situace zajistit tlumočení či návaznou odbornou pomoc. Jde o praktickou interpretaci uvedených dat, nikoli o výsledek hodnocení kvality péče v publikaci ČSÚ.

Pozornost si zaslouží rovněž nepříznivé výsledky těhotenství. V roce 2025 se mrtvě narodilo 269 dětí oproti 291 v roce 2024. Mrtvorozenost přesto mírně vzrostla z 3,4 na 3,5 ‰ všech narozených. Také zde nižší absolutní počet provázel mírný nárůst relativního ukazatele. Podíl předčasně narozených mezi živě narozenými dětmi se zjištěnou délkou těhotenství činil 6,8 % (ČSÚ, 2026, s. 36–39).

Počet mrtvě narozených přitom nevystihuje celý rozsah těhotenských a perinatálních ztrát: nezahrnuje například spontánní potraty ani úmrtí živě narozených dětí po porodu. Pro plánování podpory rodin po ztrátě proto nemůže sloužit jako jediný ukazatel. Stejně tak z předložených souhrnných údajů nelze vyvozovat rozdíly v riziku ztráty mezi jednotlivými skupinami podle občanství.

Výsledky za rok 2025 dokládají výrazné snížení počtu narozených i dlouhodobou proměnu rodinného zázemí dětí. Pro odbornou praxi je podstatné sledovat oba procesy společně a zachovat přesnost při jejich interpretaci. Menší počet narozených sám o sobě nevypovídá o menší náročnosti péče a statistická příslušnost rodiny nenahrazuje porozumění její konkrétní situaci.

Vaše Lenka

Zdroj

Český statistický úřad. (2026). Vývoj obyvatelstva České republiky – data za rok 2025. Kapitola 4: Porodnost (s. 35–52). Vydáno 9. října 2026, kód publikace 130069-26.