Drazí rodiče,
tyto řádky jsou psány pro vás. Neznáme se navzájem, a přesto sdílíme stejný osud. Vím přesně, jak se cítíte. Znám vaši bolest moc dobře, nosíme na srdci stejné jizvy.
Rozumím Vám…je mi moc líto ztráty Vašeho dítěte a přála bych si, abyste ji nikdy nepoznali.
Možná jste měli dovoleno držet své dítě v náručí. Možná jste ho mohli na nějaký čas doprovázet. Možná mu právě dotlouklo srdíčko nebo se vše stalo před léty. Vím, že na to nikdy nezapomenete, a že byste dali svůj život svému dítěti bez váhání. Ano, obětovali byste každý kousek sebe, jenom proto, abyste zachránili své dítě před tímto osudem. Vím, jak moc byste chtěli vrátit tuto chvíli a uchovat si ji na věčnost. Znovu něžně pohladit jeho malinkou tvář. I já bych si přála, abyste viděli, jak roste, slyšeli jeho smích a cítili jeho teplé polibky na Vašich tvářích. Ano, vím, jak moc si to všechno přejete. A také jak moc Vám chybí. Vidím, jak moc to bolí. Cítíte se sami, nepochopení a izolovaný od světa, který se točí dál. V hlavě máte stále stejné otázky, na které neexistují žádné odpovědi. A okolo Vás je všudypřítomné ticho. Ticho, které Vám dává pocit z jeho nepřítomnosti. Každý nový den budete zažívat ty stejné pocity, stejné otázky. Někdy nastanou dny, kdy si budete myslet, že Vás žal úplně pohltí. Kdy nebudete moci udělat nic jiného než vstát z postele. To je v pořádku. Zůstaňte k sobě shovívaví. Dopřejte si pro sebe čas a zhluboka dýchejte. Ve dnech, kdy vás přepadne hněv a bolest Vás bude chtít roztrhat, jděte ven a křičte. Nechte Vaše slzy kanout. Jenom tak bolest zmírníte a skrze ni najdete uzdravení. Ano, vím, není to fér a takový osud si nikdo nezaslouží. Ale povolte si prosím tyto pocity. Prožijte to, truchlete… Vím, že to dokážete a po čase se uzdravíte. Možná ne tak, jak vaše okolí očekává, ale bude to snazší. Každým dnem budete bolest vnímat méně. A jednoho dne se probudíte a budete moci snadněji dýchat. Váš smutek už nebude Vaším nepřítelem. Už ho nebudete chtít porazit. I bolest bude méně intenzivní…Statečně jste přežili ztrátu, ale navždy už budete jiní. Pochopíte, že neexistuje cesta zpět. Pouze vpřed. To proto, že do Vašich srdcí vstoupila láska. Není nic lepšího, neohroženějšího a silnějšího než láska matky a otce k jejich dítěti. Je to slib, který jsme našim dětem dali. Přísahali jsme jim, že je budeme milovat každou minutu našeho života. Nikdy je nepřestanete milovat. Ztráta dítěte se stane už navždy součástí našeho života. Proto najít naději a lásku ve ztrátě dítěte je tak nesmírně obtížné. Z celého srdce Vám přeji, abyste ji našli a mohli ji vnímat. Nekonečnou lásku, jež je silnější než smrt… a naše sny jsou mocnější než skutečnost…
S láskou Vaše Lenka