Neplodnost je trauma. Mnoho párů, které roky řešily dlouhodobou neplodnost, se nakonec stává náhradními rodiči. Být náhradním rodičem je krásné, úlevné a také náročné, naplní to mnoho z rodičovských potřeb. Akceptaci alternativních řešení, tedy přijetí adoptivního nebo pěstounského rodičovství (kde původním rodičům zůstávají rodičovská práva), mohou bránit vlastní představy nebo předsudky. Kromě sladkých fotografií zdravých novorozenců používaných k ilustraci IVF služeb existuje také ta temná a méně šťastná strana umělého oplodnění, kterou jsou opakované neúspěchy a s tím spojená velká psychická a finanční zátěž. A to si některé páry nemusí na začátku léčby uvědomit. Protože naděje na vlastního potomka se nechce nikdo dobrovolně vzdát. Párům opakuji, že dárcovská vajíčka, adopce embryí nebo spermatu, náhradní mateřství a adopce jsou všechny dostupné možnosti, jak založit rodinu.
Ale také, že vybrat si „NIC“ z toho, je naprosto v pořádku.
Stát se náhradním rodičem může být určitým řešením této těžké situace. V které fázi je asi nejlepší přemýšlet a následně žádat o děťátko do adopce nebo pěstounství? A pokud se tedy rozhodneme být náhradními rodiči, co pro sebe a následně pro naše přijaté děti můžeme udělat?
O tom všem a mnohem více jsem si povídala v „Dobrá rodina“. Organizace podporuje náhradní rodiče a jejich děti, vzdělává a připravuje zájemce o náhradní rodičovství.
Odkaz na článek: https://dobrarodina.cz/blog/adopce-je-odsouvana-na-posledni-misto-kdyz-pary-resi-neplodnost-rika-terapeutka-lenka-pelechova/