Věděli jste, že některým pacientům vybraná literatura lépe pomáhá zdolávat životní problémy? A co vy? Máte doma knihovnu? Už staří Řekové si vyrývali nad rámy svých knihoven slogan „léčivé místo pro duši“.
Počátky terapie knihou bychom mohli najít již ve starověku za vlády Ramsese II. anebo ve středověku v nemocnici Al-Mansur v Káhiře.
Mc Cord Crothers byl však první, který v roce 1916 spojil výrazy – biblio – terapie a vytvořil tak ucelený název terapie s pomocí knihy.
Biblioterapie je tedy metoda, které své základní poznatky čerpá ze dvou směrů. Pedagogicko-psychologických. Původně byla využívána při léčbě psychických poruch. Nyní její poskytování spadá do kompetence psychoterapeutů. Hlavní náplní biblioterapie je dosažení změny u klienta.
Terapie probíhá buď individuální nebo skupinovou formou, kde při vzájemném sdílení literatury dochází k naplnění potřeb klienta. Biblioterapie záměrně, systematicky a cílevědomě využívá různé formy práce s literárním textem a můžeme s její pomocí také stimulovat klienty k vlastní tvorbě.
Pohádkoterapie – terapie pohádkou, spočívá v léčbě skrze pohádku (skazku, bajku). Dětem ve věku od 4 do 9 let pomáhá zbavit se strachu, redukovat emocionální problémy a zklidnit se. Prostřednictvím pohádek se dítě učí zvládat obtíže svého života a nacházet v něm smysl, protože umožňují zhmotnění obsahů dětského nevědomí ve vědomých fantaziích. Význam je tedy terapeutický.
K tématům, které kniha může řešit, řadíme obavy, strach, úzkost, sny, pocity odmítnutí. Pohádka poskytuje dětem zábavu, poučení, ale také podporuje jejich osobnostní růst. Zmínit musíme také rozvoj fantazie a slovní zásoby.
Čtení a předčítání pomáhá dětem poznat celou škálu vlastních emocí. Díky nim děti poznávají sebe sami a zjišťují, jak jsou silné nebo zranitelné, co mají rády a co nerady a také objevují své schopnosti vymýšlet si vlastní příběhy. Dále jim pomáhá uspořádat vztahy ke svým vrstevníkům, život v biologické anebo náhradní rodině a také v dětském domově. Tím také poznávají, jak fungují ostatní lidi a vztahy mezi nimi. Dozvídají se, jak mezi sebou lidé komunikují, jak si pomáhají a navzájem se podporují.
Dětské touhy mohou děti terapeuticky využít také ve vyprávění příběhů, psaní a v poezii. Pohádkoterapii můžeme také kombinovat s ostatními expresivními terapiemi – dramaterapií, arteterapií.
Přeji vám všem příjemné a ničím nerušené chvíle s knihou.
Vaše Lenka